Pokud byste rádi podstoupili psychoanalytické vyšetření, nebo jste dosud o psychoanalýze ještě neslyšeli tolik informací, rádi vám doporučíme způsoby, které můžete vyzkoušet a které mohou velmi zefektivnit proces vašeho sebepoznávání. Pod pojmem psychoanalýza si většina z nás představit Sigmunda Freuda nebo jiného analytika staršího věku, který vyhlíží velmi nepřístupně a odborně. Ve vašich představách vás položí do křesla tak, abyste na něj neviděli a klade vám nepříjemné otázky, nejčastěji směřující k vašemu dětství. Myslet si, že tento obrázek je vše, co se za psychoanalýzou skrývá, by bylo pošetilé. Co si pod tímto pojmem tedy můžeme představit?
Jedná se v zásadě o psychologický směr, který, stejně jako mnohé jiné, má své kořeny ve velmi dávné historii. Jeho podoba se však, stejně jako všechny psychologické směry a přístupy, s průběhem let výrazně měnila a dnešní standardy jsou poněkud jiné, než byly dříve. Právě proto je načase zbořit veškeré mýty a stereotypy a přestat se obávat tohoto směru, který může být velice přínosný pro náš psychoterapeutický proces – a to hned z několika důvodů.
Psychoanalýza jako taková má za úkol, jak již vyplývá z jejího názvu, analyzovat. Analyzuje v podstatě všechno, co se vám honí hlavou. Ne ve smyslu, aby vás soudila, ale spíše pro účel sebepoznání a porozumění tomu, proč cítíte v určitých situacích právě ty určité pocity a proč se vám v životě dějí dané konkrétní věci. Proces analyzování tedy znamená, že se snažíme přijít na kloub tomu, jak se vlastně v běžném životě chováme, jaký to má vztah k našemu dětství a k osobám, které nejvíce definovaly náš seberozvoj na počátku života – k našim rodičům.
Tento psychologický směr má mnoho druhů, respektive v praxi je možné jej využívat různými způsoby a jeho pole působení je poměrně široké. Některé směry, které patří do skupiny psychoanalytických metod, jako například regresní terapie, pracují s vašim podvědomím. Což může být v praxi velmi cenné, neboť velikou spoustu našich vnitřních motivů a příčin našeho jednání si sami před sebou často tajíme. Rozklíčování těchto našich podvědomých mechanismů tak může být velmi zlomové pro nás další život.